Jak vybrat tu správnou grafickou kartu pro Váš počítač?

Paměti grafické karty hraje velkou roli. Pokud vybíráte grafiku pouze pro jednoduchou kancelářskou práci, bude Vám bohatě stačit karta se 2-4GB paměti. Pokud ale chcete grafiku na hraní her, potřebujete minimálně 8GB paměti, v lepším případě 12 GB a více. Čím vyšší nastavení detailů a textur u her zvolíte, tím bude hra využívat více paměti grafické karty. Pokud hodláte hrát v rozlišení 4K, je nutnost mít alespoň 16GB paměť grafické karty. Typ paměti je rovněž vhodné zohlednit.

Pro většinu dražších grafických karet nestačí pouze napájení pomocí x16 PCIe slotů. Tyto karty vyžadují připojení přídavného PCIe napájecího konektoru, který existuje v 6, 8 nebo 16 pinové variantě. Některé karty mají pouze jeden tento konektor, jiné dva a některé kombinaci 6 a 8 pinů. Nově pro ty nejvýkonnější karty z řad Nvidie se používá nový 16 pin, který dokáže poskytnout až 600W. Pokud váš zdroj nemá tyto přídavné konektory, měli byste upgradovat i zdroj. Adaptéry, které dokážou brát energii z dvojice SATA nebo MOLEX konektorů, se nedoporučují z hlediska dlouhodobého užívání.

Při výběru karty byste si měli také zjistit, zda má Vámi vybraná karta požadované porty. Některé monitory se připojují přes HDMI, jiné používají DisplayPort a některé starší mají pouze DVI. Tento problém se dá v lepším případě řešit pomocí adaptéru, druhá, ovšem mnohem dražší varianta, je koupit nový monitor.

Mezi kartami se stejným grafickým čipem (např. Nvidia GTX 1660) budou některé karty přetaktovány výrobcem na mírně vyšší rychlost, což může lehce zlepšit hodnoty výsledné snímkové frekvence. Frekvence jádra je obvykle uvedena ve dvou variantách: Základní takt a zvýšený (boost) takt. První z nich je nejnižší frekvence, na které by karta měla běžet, zatímco boost frekvence je ta, na které se karta pokusí běžet při silném vytížení. Tepelné a energetické požadavky kartám však nemusí umožnit dosahovat těchto hodnot po delší dobu. Z tohoto důvodu karty AMD také specifikují tzv. gaming clock, které jsou reprezentativnější pro typickou hodnotu frekvence, kterou lze při hraní očekávat.

Thermal Design Power nebo TDP je měření rozptylu tepla, ale také vám zároveň poskytuje odhad, kolik wattů budete potřebovat ke spuštění karty. Takže pokud například používáte 400W napájecí zdroj v kombinaci s přetaktovaným 95W procesorem a chcete přidat GTX 1080 Ti (která má 250 W TDP), budete téměř jistě potřebovat upgrade napájecího zdroje. Obecně lze říci, že 600W napájecí zdroj zvládne téměř všechny, kromě nejvýkonnějších grafických karet a 800W stačí na jakoukoliv grafickou kartu, dokonce i s přetaktováním.

Při výběru karty nesmíte zapomenout především na to, jestli vůbec máte na danou kartu ve svém počítači místo. Podívejte se na délku, šířku a tloušťku. Grafické karty mohou mít poloviční výšku (tenké), nebo mohou být vysoké přes jeden slot, dva sloty nebo dokonce přes tři sloty. Většina karet zaměřených na hraní bude mít plnou výšku a bude zabírat dva rozšiřující sloty. Ikdyž karta ve vašem případě technicky zabírá pouze jeden nebo dva sloty, pokud má velký chladič a kryt ventilátoru, může blokovat sousední slot. Pokud máte malou základní desku Mini-ITX, podívejte se na „mini“ kartu, která je pro tyto desky dělaná. Avšak některé karty, které nesou tuto přezdívku, jsou občas delší, a proto zkontrolujte pečlivě jejich specifikaci.

Pokud grafická karta nese označení VR Ready, znamená to, že je připravena na zobrazování virtuální reality pomocí náhlavního displeje (např. Oculus Rift nebo HTC Vive).

RayTracing je nové grafické vylepšení, kvůli kterému si lidé kladou otázku, jestli pro hraní her do budoucna potřebují kartu RTX. Tato funkce přináší krásné realistické světelné efekty díky svým zcela novým jádrům Turing. I když je hezké mít RTX, tak je tato schopnost stále ve fázích vývinu a na mnoho her RTX implementováno není. Možná můžeme v příštích několika letech zaznamenat nárůst popularity, ale prozatím RTX tak nezbytné není.

Termín „bottleneck“ označuje situaci, kdy je určitá komponenta v PC v porovnání s ostatními komponentami znatelně slabší a brzdí tudíž celý systém. Toto pojmenování vzniklo v souvislosti se situací, kdy otočíte plnou láhev s vodou hrdlem k zemi, ale voda není schopná vytéct všechna v jednu chvíli, protože ji omezuje úzké hrdlo láhve. Na stejném principu to funguje i u PC komponent. Ačkoliv jsou ostatní komponenty schopny zprostředkovat mnohem větší množství dat, kvůli této jediné slabé komponentě jsou schopny propustit pouze určitou část dat. Tento problém se vyskytuje často v souvislosti právě s grafickou kartou. Nejčastěji je způsoben výběrem slabého procesoru a silné grafické karty. V tomto případě může dojít k tomu, že slabší procesor se bude snažit držet krok s grafickou kartou, a pojede tedy pořád na 100%, zatímco grafická karta pojede byť jen například na 50% a nebude schopna podat větší výkon. Proto je důležité vždy promyslet, zda máte na určitou grafickou kartu dostatečně silný procesor.

Myšlenka mít více grafických karet v jednom systému zní úžasně, 2 GPU = zdvojnásobení FPS (počtu snímků za sekundu), že? SLI rozhodně zvyšuje výkon, ale není to úplně dvojnásobné. Můžete očekávat přibližně 50% zvýšení výkonu. Než se pustíte do veškerého humbuku kolem SLI, je třeba vědět několik věcí. SLI vyžaduje identické GPU, neexistují žádné kombinace a shody, pouze v extrémních případech to funguje. A ne každá hra je optimalizována podle SLI, některé hry dokonce ani druhou grafiku neuznávají. SLI je jedna z věcí, které by se měly používat pouze ve velmi extrémních případech, pro běžného hráče pravděpodobně nemá SLI žáden význam. Rozumnější variantou, než vyhazovat peníze za dvě stejné GPU, je pořízení jedné silnější grafické karty.