Jak vybrat wifi router?

Zatímco někteří obchodníci používají původní označování (např. 802.11ax) a jiní to nové (Wi-Fi 6), další je úspěšně mixují dohromady. Až do vydání Wi-Fi 6 jsme s označováním neměli žádný zásadní problém, neboť číslovka korespondovala s konkrétní generací standardu Wi-Fi. Dva nové přírůstky ale osvědčené názvosloví rozbíjí. Na řadu se totiž dostala Wi-Fi 6E a od počátku roku 2022 taktéž Wi-Fi 6 Release 2.

Standard Wi-Fi 6E vychází z původního Wi-Fi 6 (tedy 802.11ax), přidává ale funkčnost v pásmu 6 GHz. To bylo na začátku roku 2021 ve Spojených státech a v létě rovněž v Evropě uvolněno pro volné použití. To se tak stává novou šancí pro vysoce zarušené oblasti, jako jsou paneláky, kde je v současné době nemožné fungovat bez výrazného překryvu jak na původní frekvenci 2,4 GHz, tak na novějších 5 GHz. Pokud nyní vybíráte nový router, měl by podporovat alespoň Wi-Fi 6. Routery s podporou Wi-Fi 5 (802.11ac) už příliš neberte do úvahy.

V běžných domácích sítích převažuje bezdrátový síťový provoz. Kabely k notebookům, mobilům, tabletům a zařízením chytré domácnosti netaháme. I přesto ale má pevná počítačová síť stále své místo a proto musí i Wi-Fi router nabízet dostatečný počet gigabitových portů. Gigabitové porty začínají na rychlostech 1 Gb/s, ale objevují se i routery s rychlostí portů 2,5 Gb/s či dokonce 10 Gb/s, pokud je vaše domácnost zároveň vaší pracovnou, je dobré zvážit, zda zainvestovat do těchto vyšších rychlostí. Nižší rychlosti jako například 100 Mb/s nemá v dnešní době smysl brát v úvahu.

U počítače možná budete chtít využít každou milisekundu ve hrách, nebo naopak získat co nejvyšší přenosovou rychlost pro práci s daty na NASu. A i u televizoru se bude stabilní připojení hodit – nároky dnešního audiovizuálního obsahu s vysokým bitratem nejsou zrovna malé. Dobrým standardem jsou tak minimálně čtyři porty počítačové sítě, vyšší počet ale bude příjemným bonusem. Věřte, že využití pro ně postupně najdete.

Vedle počtu fyzických portů pro pevnou počítačovou síť věnujte pozornost i počtu antén. Zjednodušeně řečeno platí, že čím více antén pro Wi-Fi, tím lépe.

Naprostým základem jsou dvě antény, které umožňují provoz tzv. MIMO, tedy více současně aktivních datových toků na koncová zařízení. Pro využití obou pásem 2,4 GHz a 5 GHz v opravdovém duplexním režimu, kdy lze současně na více zařízení data odesílat i přijímat, jsou vhodné alespoň čtyři antény. Vyskytují se i řešení, kdy je jedna anténa společná pro obě pásma. To sice neznamená automaticky nižší rychlosti, ale při provozu s velkým počtem zařízení budou pravděpodobně klesat rychleji.

Vše ale závisí na jejich správné poloze. Tu nebude potřeba řešit u routerů s integrovanými anténami. Tam je výrobce umístil přesně do nejefektivnějších poloh, kde je ideálně vybalancována kvalita signálu a vysílací výkon. U externích antén byste se potom s jejich směrováním měli řídit podle manuálu.

Sebelepší nastavení antén nemůže zaručit pokrytí větších bytů či domů, u nichž bývá potřeba zavést internet i do více pater. V každém případě bude nezbytných více síťových prvků, přičemž ideálem jsou v dnešní době tzv. sítě typu mesh. Routery jsou v nich vzájemně propojeny a všechny stanice se pro koncové zařízení tváří jako jedna síť. Při přechodu z místnosti do místnosti nebo z patra do patra tak není potřeba síť měnit. Jednotlivé stanice si telefon nebo notebook předávají mezi sebou a díky tomu vůbec nedochází k přerušení připojení.

Takřka každý výrobce síťových zařízení nabízí pro mesh svůj vlastní standard, takže lze síť postupem času rozšiřovat. Začít jde například zakoupením centrálního routeru pro přízemí a druhé kompatibilní stanice pro podkroví. Časem můžete zapojit do sítě i další stanice pro pokrytí garáže nebo venkovního prostoru. Nemusí přitom jít o stejné modely, stačí, aby podporovaly správný standard konkrétního výrobce. Tady ale důrazně doporučujeme kontrolu kompatibility – jeden výrobce totiž ne vždy znamená jediný standard pro mesh síť.

Zatímco pokrytí a stabilitu sítě zabezpečí dobře zvolený hardware, o správu a především řízení sítě se postará dobře funkční software. Naprostým základem každého routeru v jakékoli cenové kategorii musí být přehledné webové rozhraní s možnostmi, jak nastavit nejen zabezpečení sítě, ale také provoz na síti. Pro koncová zařízení musí být možné omezit přenosové rychlosti, nebo dokonce připojení v některých hodinách vypnout. Ve webové správě by neměla chybět alespoň základní rodičovská kontrola, kdy lze vybraným zařízením omezit přístupné weby a aplikace. Mezi dalšími pokročilými funkcemi, které se hodí, může být i provoz VPN serveru pro přístup k domácím síťovým zařízením zvenčí.

Samozřejmostí by u moderních routerů měly být automatické aktualizace, případě alespoň upozornění na dostupnost nových verzí firmwaru. Stále totiž platí, že sebenovější router se velmi rychle stane s neaktuálním systémem nebezpečnou branou k vašim datům. Právě tyto zastaralé routery jsou oblíbeným terčem útočníků. Pokud už pro váš zastaralý router nejsou k dispozici nové bezpečnostní aktualizace, je čas na výměnu. Co se týče bezpečnosti samotné bezdrátové komunikace, šifrovací protokol, který by měl každý Wi-Fi router podporovat je minimálně WPA2 či dokonce WPA3, starší zabezpečovací protokoly nepřipadají v úvahu.